Václav Němec vernisáž výstavy
Výstava, Polsko, 2025, 60 min, Fotografická výstava
Slavnostní otevření výstavy českého fotografa Václava Němce v Galerii Korytarz pod Jelenigórskiem Centrem Kultury.
Vstupenky
|
30.
květen
2025
17:00
|
Volný vstup |
Vstupenky nejsou v prodeji |
|
Summertime – život za hranicí každodennosti
Václav Němec je v české umělecké obci znám jako umělec, který se soustavně věnuje již řadu let trvajícímu fotografickému programu zachycování světa kolem nás. Autor podnikl mnoho cest po Evropě i do Ameriky a fotografie jsou pro něj druhem deníku, do kterého zaznamenává svá okouzlení a objevy z cest. Část uměleckého díla Václava Němce souvisí s jeho osobním projektem, kterým je pěší přechod polského pobřeží Baltského moře s fotoaparátem. Fotografická cesta je pro autora časem pronikavého pozorování. Důsledkem globalizačních procesů je, že různá místa na světě vypadají podobně. Podobní si jsou i lidé v různých světadílech. Je obtížné topograficky rozlišit místa zobrazená na fotografiích z dovolené. Výběr z Deníku Václava Němce, prezentovaný na výstavě v Galerii Korytarz v Jelení Hoře, tvoří soubor černobílých fotografií, které v reportážní konvenci dokumentují jedinečnou realitu, život člověka na dovolené, nebo zachycují nový a fascinující prostor, který autor objevuje na cestě, během putování. Fotografie vyprávějí o existenci jak fotografa, tak jeho postav na hranici obyčejné každodennosti. V citlivém zachycení okamžiku, kdy se nejvýrazněji projevuje lidská osobnost, se nezpochybnitelně odráží talent fotografa. Umělec ve svých záběrech zachycuje určitý stav pravdy o člověku, zachovává realismus, ale jen do určité míry, protože od umění očekává víc než jen dokumentární záznam. Obraz reality prochází filtrem jeho představivosti, emocí, pocitů a osobních uměleckých vizí, a proto mají tyto fotografie daleko k běžně chápanému realismu. Jeho snímky představují realizaci zdánlivě nemožného pokusu – zhmotnit prchavé dojmy, zaznamenat to, co je nepolapitelné a efemérní, jako by šlo o záznam stínů objevujících se v téměř nezachytitelném okamžiku. Umělec fotografuje obrazy, které, zachycené jen letmo, působí jako záznam rychle plynoucího času. Pomíjivost okamžiků je zároveň zachycena v ostrém slunečním světle, a proto jsou snímky plné kontrastů, jako by byly viděny zpod přimhouřených víček. Autor si hraje s významy, vede s divákem hru. Pláže jsou obvykle spojovány s odpočinkem a relaxací, ale na fotografiích Václava Němce se někdy jeví jako místa plná tajemství a zvláštní, až tajuplné atmosféry. Někdy až surrealistické vize jeho světa doplňují záblesky reklam, které propojují nesourodé světy do nového univerza letního období.
Některé fotografie svým zaměřením na motivy opuštěných budov, architektury nebo jejich geometrických linií evokují náladu obrazů amerického malíře Edwarda Hoopera, který byl považován za malíře amerických předměstí a interiérů domů s pocitem odloučenosti a osamělosti jejich obyvatel. Takto také Václav Němec někdy zobrazuje lidi, které potkává na svých cestách. Ty fotografuje v plážovém oblečení, s příslušenstvím pro volný čas a v jeho představivosti se stávají někým jiným, než jsou v každodenním životě, zástupci poddruhu homo ludens, člověka hrajícího si, odpočívajícího. Pózy, které zaujímají při hrách ve vodě, hledání mušlí nebo pokladů vyplavených mořem, jsou mimo prázdninovou realitu nevídané, nabývají zcela jiného rozměru a generují otázky o stavu moderního člověka obecně. Umění se odedávna zabývá lidskou existencí a tvůrci si opakovaně kladou otázky po smyslu lidské existence. Podobné otázky se objevují i ve fotografiích Václava Němce. Snímky lidí oddávajících se odpočinku jsou záznamem intenzivního bytí mimo čas jejich každodennosti. Nejde o inscenované snímky z prostředí fotografického ateliéru – byly zachyceny na místech, kde portrétovaný nečeká setkání s fotografujícím cestovatelem, kde ani umělec, ani portrétovaní nejsou „doma“. Všichni se zde objevují jen na okamžik, ale jak intenzivní tyto chvíle jsou. Pro diváky není zobrazovaná každodennost nijak zvlášť exotická, protože je jim důvěrně známá – sami ji často prožívají a nostalgicky vzpomínají na svou prázdninovou podobu. Životním prostorem lidí zachycených na umělcových fotografiích není pláž, ale právě jejich přítomnost v tomto letním prostředí, kde se zdají být někým zcela jiným, otevírá otázku: kdy žijeme intenzivněji, kdy jsme skutečně sami sebou? Není to právě tehdy? Fotografie pořízené v přirozeném denním světle ukazují lidi takové, jací jsou v tom jediném momentu, lidi, kteří k dovolené patří celou svou bytostí, způsobem chování, odlišností v oblékání a svobodou, která je tomuto času vlastní. Fotografie se vyznačují fascinací surrealistickou stránkou prázdninové existence. Autor neskrývá svůj obdiv k lidské existenci jako jedinečné a neopakovatelné. Jeho portréty jsou záznamem objevování mnoha aspektů života, jeho podstaty. Zachycují pomíjivost konkrétních okamžiků, ale zároveň evokují univerzální projekce letních vzpomínek. Je z nich cítit i náznak nostalgie spojené s pomíjivostí prchavého okamžiku a možná i předtucha jakési prázdnoty této letní existence.
Cesta na dovolenou je druh cesty, jejímž vlastním účelem není jen ocitnout se na jiném místě. Referenčním bodem se stává jiný než každodenní prostor a čas, který se v novém prostředí zpomaluje a člověk se tak může nechat unášet jeho proudem a ponořit se do zcela odlišných prožitků. Cesta za odpočinkem je zároveň odpovědí na výzvu k plnění snů o uchopení jiného kontextu ve vztahu ke světu i k sobě samému. Umělecké putování v sobě proto spojuje duchovní a tvůrčí rozměr, vyvolává pocit jedinečnosti pobývání v novém prostředí a tím i novém kontextu místa a prostoru. Václav Němec překvapuje konzistencí své umělecké vize. Jeho fotografie zachycují určitý výsek reality, který existuje na okraji každodennosti. Pravda o této realitě je pak součástí vyprávění o člověku a smyslu grotesknosti naší existence, i když se takové pojetí může zdát absurdní. Fotografie z umělcova Deníku ukazují, že smyslem života, který může lidstvo ještě zachránit před ztrátou jeho individuální identity, je snad svoboda, svoboda, kterou se autor snaží nalézt jak v sobě během fotografických cest, tak i v postavách vyobrazených na svých snímcích.
Joanna Mielech
Tvůrci
| autor výstavy | Václav Němec |
