Rozhovor s Anetou Podsedníčkovou o budoucnosti jilemnické knihovny

Městská knihovna Jaroslava Havlíčka se postupně mění, rozvíjí a hledá nové cesty, jak být blíž svým čtenářům i široké veřejnosti. V rozhovoru s vedoucí knihovny Anetou Podsedníčkovou se ohlédneme za novinkami, akcemi a projekty posledních let a nahlédneme také do plánů na novou etapu knihovny v prostorách Společenského domu Jilm.

15. 10. 2026 9:55 | Autor Daniela Myslivcová

Knihovna jako místo pro setkávání, zážitky i nové nápady

Městská knihovna Jaroslava Havlíčka v Jilemnici prochází v posledních letech výraznou proměnou. Už dávno není jen místem, kam si lidé chodí půjčovat knihy. Nabízí besedy, workshopy, kulturní program, aktivity pro děti i seniory a stále více se stává místem pro setkávání a společně strávený čas. A před knihovnou stojí další velká změna – stěhování do nových prostor ve Společenském domě Jilm.

O tom, jak se knihovna za poslední roky proměnila, co všechno dnes svým návštěvníkům nabízí a co přinese plánované stěhování, jsme si povídali s její vedoucí Ing. Anetou Podsedníčkovou.

Jak dlouho už vedeš Městskou knihovnu Jaroslava Havlíčka v Jilemnici a co tě tehdy přivedlo právě do knihovny? 

Po mateřské dovolené jsem nastoupila přímo do Společenského domu Jilm, který tehdy vedl pan ředitel Jiří Paulů. Právě v té době také knihovna přecházela pod správu SD Jilm, takže jsem se k ní postupně dostala blíž. V knihovně jsem tehdy viděla velký prostor především pro sociální sítě, nové technologie a celkovou modernizaci komunikace s veřejností. S tím jsem v první řadě začala pomáhat a postupně jsem se do dění kolem knihovny zapojovala čím dál více, až jsem se stala vedoucí. Tím vlastně začala moje cesta v této oblasti. Od té doby se snažíme knihovnu postupně posouvat dál a hledat nové možnosti, jak ji přiblížit lidem a vytvořit z ní místo, kam se budou rádi vracet.

Když se ohlédneš za dobou, kdy jsi do knihovny nastupovala, co se podle tebe nejvíce změnilo? Co jsi chtěla do knihovny přinést nebo posunout?

Myslím, že jsme se za tu dobu určitě dostali mnohem blíže k lidem. Založili jsme knihovně účty na sociálních sítích, kde pravidelně informujeme o veškerém dění, připravovaných akcích i novinkách. Zmodernizovali jsme také webové stránky, aby na nich návštěvníci snadno našli všechny potřebné informace.

Velkou změnou prošel také náš knižní fond. Rozšířili jsme jeho nabídku, průběžně obnovujeme i takzvaný „zlatý fond“ a naučnou literaturu a snažíme se reagovat na to, o co mají naši čtenáři zájem pravidelným nákupem knih. Již druhým rokem si mohou půjčovat také e-knihy a poslední rok i oblíbené audioknihy. Už čtvrtým rokem také nabízíme Virtuální univerzitu třetího věku pro seniory. Zájem seniorů o jednotlivé kurzy je pro nás velkou motivací pokračovat a jejich počet rok od roku stoupá.

Knihovny dnes nabízí mnohem víc než jen půjčování knih. Co podle tebe lidé od moderní knihovny očekávají a jak se změnila její role? 

Chtěla jsem, aby knihovna nebyla jen místem, kam si člověk přijde půjčit knihu, ale také místem, kde se něco děje, kde se lidé potkávají a kde se mohou dozvědět nebo vyzkoušet něco nového. Poslední roky jsme výrazně rozšířili i program knihovny, pořádáme mnohem více akcí pro děti, dospělé i seniory – od besed, přednášek a workshopů až po kulturní a komunitní programy. Začali jsme spolupracovat více s místními školami, informačním centrem či organizacemi jako například MAS, přiďte pobejt z.s a dalšími.

Za poslední roky přibylo mnoho nových akcí a aktivit – od besed a workshopů až po festival Mezi řádky nebo programy pro děti a seniory. Na co jsi za dobu svého působení nejvíce pyšná? 

Rozhodně jsou to velké akce, jako je například Letní čtení v parku, které pořádáme ve spolupráci s informačním centrem už třetím rokem během letních prázdnin. Mám velkou radost, že si tato akce postupně získává stále více návštěvníků. Zatímco v loňském roce přišlo na jednotlivá čtení zhruba 260 návštěvníků, letos jsme napočítali už více než 500.

Velkou radost mám také z festivalu Mezi řádky, který jsme společně s MAS začali pořádat v roce 2021. Festival se postupně dostává více do povědomí veřejnosti a poslední 2 roky jsme převzali jeho kompletní organizaci. V rámci festivalu tak připravujeme pestrý program po celý týden (zapojili jsme se do Týdne knihoven) – od různých besed, workshopů a dalších aktivit až po sobotní festivalový den, který je pomyslným vrcholem celého týdne a nabízí od ranních hodin celodenní program.

 Nyní knihovnu čeká jedna z největších změn – stěhování ze současných prostor v Komenského ulici do Společenského domu Jilm. Jak daleko je příprava projektu a co tě v nejbližších měsících čeká? 

Ano, z toho mám snad největší radost. Současné prostory knihovny sice dýchají historií a mnozí si dnes jiné místo pro knihovnu ani nedovedou představit, ale z hlediska dobrého stavu knih i zdravotních podmínek pro zaměstnance a návštěvníky už bylo nutné najít vhodnější prostory. Více než dva roky jsme proto hledali místo, kam by se knihovna mohla přestěhovat. Zvažovali jsme například budovu tržnice nebo bývalého gymnázia, až se nakonec objevila možnost zrekonstruovat prostor po restauraci v přízemí Společenského domu Jilm.

Současné vedení města nám je v tomto počínání nakloněno, protože si velice dobře uvědomuje, že technický stav současných prostor nejde ruku v ruce s moderní – komunitní funkcí knihovny. Usilovné snahy pokrýt alespoň část nákladů rekonstrukce z nejrůznějších dotací byly bohužel neúspěšné. Proto jsme rádi, že rekonstrukci po finanční stránce zaštítí město Jilemnice a významnou částí přispěje také jilemnická společnost Devro.

Díky začlenění knihovny pod Společenský dům Jilm cítíme velkou podporu. Máme kolem sebe skvělé a inspirativní lidi a prostředí, ve kterém vznikají nové nápady. Díky tomu můžeme knihovnu dál rozvíjet a zkoušet nové věci nejen v nabízeném programu.

Pokud vše půjde podle plánu, měli bychom se do nových prostor stěhovat v průběhu jara a novou knihovnu otevřít do léta 2027. Bude to pro nás velká změna a zároveň obrovská příležitost. Konečně budeme mít prostor, který bude odpovídat tomu, jak má moderní knihovna vypadat a co všechno dnes svým návštěvníkům nabízí.

Vznikla už architektonická studie nové knihovny. V čem bude nová knihovna jiná než ta současná a co nového nabídne svým návštěvníkům? 

Architektonická studie architektů „Mimokolektiv“ z Olomouce je naprosto podle našich představ. Nová knihovna bude především vzdušnější, modernější a nabídne rozhodně více prostoru  dětem a teenagerům. Vzniknou zde také místa pro čtení, studium, práci i odpočinek. Můžete se o tom přesvědčit na našich webových stránkách www.jilemnice.knihovna.cz, kde je celá studie k dispozici.

Jak bys chtěla, aby lidé novou knihovnu využívali? 

Chtěla bych, aby knihovna nebyla jen místem, kam si člověk přijde půjčit knihu, ale aby zde lidé rádi trávili svůj volný čas, potkávali se a účastnili se nejrůznějších akcí. Myslím, že právě k tomu nám nové prostory dají mnohem větší možnosti. Velkou výhodou je také propojení se Společenským domem Jilm, který nabízí řadu dalších prostor pro kulturní a společenské aktivity.

Jak bude stěhování probíhat a co čeká čtenáře – bude knihovna během stěhování nějakou dobu uzavřená a kdy se mohou těšit na otevření nových prostor? 

Samotné stěhování bude určitě velká výzva. Jen fyzicky máme v knihovně více než 15 tisíc knih. Rádi bychom proto do stěhování zapojili i veřejnost a vyzvali naše čtenáře, aby si před přesunem půjčili co nejvíce knih a vrátili je až po přestěhování. Zvažujeme také vyzvat čtenáře, žáky školy a další, aby vytvořili „lidský řetěz“ mezi starou a novou knihovnou. Samotný přesun ale nebude jen o přenesení knih z jednoho místa na druhé. Každou knihu musíme znovu očistit, přebalit a zároveň rozhodnout, zda má v nové knihovně stále své místo. Čeká nás tedy opravdu velký kus práce.

A je něco, co bys na závěr vzkázala nejen čtenářům knihovny?

Díky různým akcím, spolupráci s dalšími organizacemi, aktivitám, a především díky Vaší stálé čtenářské přízni se nám postupně daří vytvářet z knihovny místo, které má své pevné postavení v životě města a kam lidé rádi přicházejí nejen za knihami, ale také za setkáváním, zážitky a společně stráveným časem. Děkujeme za to.

Nová knihovna tak nebude znamenat jen změnu adresy. Má být především dalším krokem v proměně knihovny v otevřené a živé místo, kde se budou potkávat různé generace, kde bude prostor nejen pro knihy, ale také pro vzdělávání, kulturu, odpočinek a společné zážitky. Do otevření nových prostor sice ještě zbývá kus práce, ale podle Anety Podsedníčkové se mají návštěvníci opravdu na co těšit.

A možná právě v tom spočívá největší kouzlo knihoven dneška – nejsou jen o knihách. Jsou především o lidech, kteří se v nich potkávají. A jilemnická knihovna se podle všeho vydává právě tímto směrem. Děkuji za rozhovor.

Daniela Myslivcová

Související články

3 zář 2026 Letní čtení v parku 2026 📚☀️ Jaké bylo letošní Letní čtení v parku? Pohádkové, veselé, tvořivé a hlavně .... plné dětí!

10 srp 2026 Lenka Husáriková – Krajina v prožitcích věků *Lenka Husáriková (*1975) je současná česká malířka, jejíž tvorba osobitým způsobem propojuje klasickou malbu s principy origami a tangramu. Tradiční motivy transformuje do kompozic, v nichž se prostor střetává s geometrickou logikou. Husáriková navazuje na rodinnou výtvarnou tradici, přesto si vybudovala zcela autentický vizuální jazyk. Její práce, úspěšně rezonující na domácí i mezinárodní scéně (např. v Madridu, Paříži či Mnichově), jsou součástí evropských soukromých sbírek. Autorka střídavě tvoří v Praze a v Horních Štěpanicích v Krkonoších Chystaná výstava v jilemnické Galerii v Kotelně (v JILMu) v roce 2026, přináší překvapivý tvůrčí “výlet”. Společně s kolegou umělcem Tomášem Pekárkem zde odkládá geometrickou abstrakci a představuje tvorbu věnovanou čistě krajinomalbě. V rozhovoru vysvětluje, jak se z malířky geometrických struktur stala uvolněnou pozorovatelkou krkonošské přírody a proč je nejlepším rozhodnutím prostě jen být sama sebou.

6 srp 2026 Janek Bednařík: Husy mě vrátily z životního bezvědomí do přítomnosti Horský vůdce, pilot a vypravěč přiveze 5. října do Jilemnice skutečný příběh o osmi divokých husách, létání na rogale a odvaze hledat vlastní cestu. Janek Bednařík strávil velkou část života v horách. Pracoval jako mezinárodní horský vůdce v Alpách, Skandinávii i Kanadě, později však vyměnil hory za kancelář a manažerskou práci. Právě tehdy se ocitl na životní křižovatce. Odpověď, kudy dál, našel na nečekaném místě: ve světě divokých hus. Na Velikonoce roku 2022 se mu vylíhlo osm housat. Půl roku s nimi žil, učil je poznávat svět a nakonec s nimi létal na rogale nad Českým rájem. Z této zkušenosti vznikl HUSOPAS - živé audiovizuální vyprávění o husách, o člověku a o návratu k sobě.